Analýza tokenů vázaných na Bitcoin a jejich zabezpečení

V kryptoměnové komunitě se nedávno rozproudily diskuse o projektu Wrapped Bitcoin (WBTC) poté, co bylo oznámeno, že se k iniciativě připojil Justin Sun, zakladatel společnosti Tron. Tento vývoj vyvolal širokou diskusi, v níž se obavy soustředily na bezpečnost WBTC, míru jeho decentralizace a potenciální dopad Sunova zapojení do projektu.

Od svého spuštění v roce 2019 hraje WBTC klíčovou roli v tom, že umožňuje používání Bitcoinu v decentralizovaných finančních aplikacích (DeFi) tím, že převádí Bitcoin na token ERC-20.

Centralizovaný model úschovy WBTC je však předmětem sporů. Vstup společnosti Sun do projektu znovu rozvířil debaty o důležitosti zabezpečení aktiv napříč řetězci a decentralizované správy.

Tento článek se zabývá základy tokenů vázaných na Bitcoin, jejich mechanismy a významnými projekty a jeho cílem je odhalit kořeny kontroverze kolem zapojení Justina Suna do WBTC a prozkoumat budoucí směřování tokenů vázaných na Bitcoin.

1. Porozumění tokenům vázaným na bitcoin

1.1 Definice a základní principy

Tokeny vázané na Bitcoin jsou digitální aktiva, která reprezentují Bitcoin v jiných blockchainových sítích prostřednictvím specifických technických metod. Tyto tokeny jsou obvykle vázány na Bitcoin v poměru 1:1, což znamená, že za každý vydaný Bitcoin-pegged token je v rezervě drženo ekvivalentní množství Bitcoinu.

Tento mechanismus umožňuje Bitcoinu zachovat si své hodnotové atributy a zároveň jej využívat v decentralizovaných aplikacích (DApps) na jiných blockchainech, jako je například Ethereum.

Vytvoření tokenů vázaných na Bitcoin řeší omezení sítě Bitcoin při podpoře inteligentních smluv a umožňuje začlenit Bitcoin do složitějších finančních ekosystémů.

Ačkoli je Bitcoin první a nejrozšířenější kryptoměna, jeho síť není dokončena podle Turinga, což mu brání v nativní podpoře chytrých smluv a dalších pokročilých decentralizovaných finančních operací.

Díky mapování Bitcoinu na tokeny kompatibilní se standardy, jako je ERC-20, lze Bitcoin používat na smart contract platformy, jako je Ethereum, což mu umožní účastnit se různých scénářů DeFi, jako je půjčování, těžba likvidity a obchodování s deriváty, a tím výrazně rozšířit možnosti využití Bitcoinu.

2. Poptávka po tokenech vázaných na bitcoin a jejich význam

2.1 Potřeby likvidity napříč řetězci

Bitcoin je celosvětově nejhodnotnější a nejlikvidnější kryptoměna, jejíž uživatelská základna a objem držených peněz dalece převyšují ostatní digitální aktiva.

Umožnění bezproblémového pohybu bitcoinu napříč různými blockchainy, zejména těmi s funkcí inteligentních smluv, by výrazně rozšířilo rozsah jeho použití a potenciál tvorby hodnot.

Tokeny vázané na Bitcoin splňují tuto poptávku po likviditě napříč řetězci, což umožňuje Bitcoinu využívat jeho výhody aktiv na jiných blockchainech a podílet se na diverzifikovanějších decentralizovaných aplikacích.

2.2 Podpora rozvoje decentralizovaného financování (DeFi)

Bitcoin jako „digitální zlato“ má v DeFi obrovský potenciál. Avšak vzhledem k technickým omezením sítě Bitcoin, jako je například absence funkcí inteligentních smluv, představuje přímý vývoj aplikací DeFi v síti Bitcoin značné problémy.

Klíčovou cestou k dosažení tohoto cíle se proto stává „přemístění“ Bitcoinu na blockchainy s podporou inteligentních smluv, jako je Ethereum. Tokeny přisáté na Bitcoin umožňují Bitcoinu účastnit se ekosystémů DeFi, což zvyšuje jeho využití a vnáší do aplikací DeFi větší likviditu a stabilitu.

2.3 Nástroje pro zhodnocování majetku a řízení rizik

Prostřednictvím tokenů vázaných na bitcoin se držitelé mohou zapojit do ekosystému DeFi, aniž by se vzdali svých dlouhodobých držených bitcoinů, a získat tak další výnosy.

Uživatelé, kteří drží WBTC, je mohou například poskytnout jako zástavu na platformách DeFi a půjčit si stablecoiny na jiné investice nebo se účastnit těžby likvidity a získávat odměny.

Decentralizované burzy navíc nabízejí obchodní páry mezi tokeny vázanými na bitcoin a jinými aktivy, což investorům poskytuje více arbitrážních příležitostí.

Tokeny vázané na bitcoiny mohou navíc sloužit jako nástroj pro řízení rizik a uživatelé je mohou používat jako kolaterál, který účinně snižuje riziko portfolia a funguje jako stabilizátor.

2.4 Zlepšení užitečnosti sítě Bitcoin

Bitcoin je sice nejstarší blockchainovou sítí s vysokým zabezpečením a silným konsensem, ale jeho omezené technologické možnosti omezují scénáře použití na ukládání hodnot a jednoduché platební převody.

Postupem času se poptávka trhu po bitcoinech rozšířila nad rámec těchto základních funkcí a zaměřila se na širší finanční služby.

Tokeny vázané na bitcoin poskytují širší platformu pro použití bitcoinu a umožňují mu účastnit se složitějších finančních operací na jiných blockchainech, čímž nejen zvyšují užitečnost bitcoinu, ale také upevňují jeho pozici preferovaného digitálního aktiva na světě.

3. Mechanismy, které stojí za tokeny vázanými na bitcoin

3.1 Centralizovaný vs. decentralizovaný Pegging

Podstata tokenů vázaných na Bitcoin spočívá ve způsobu, jakým je Bitcoin uzamčen na svém nativním řetězci a tokenizován prostřednictvím technologie cross-chain. V závislosti na základním mechanismu lze token Bitcoin-pegged rozdělit na centralizované a decentralizované modely.

Centralizované vázání se opírá o důvěryhodné správce třetích stran, kteří jsou zodpovědní za správu Bitcoinů uzamčených uživateli a ražbu odpovídajících vázaných tokenů.

Například WBTC je typický centralizovaný pegged token. Uživatelé posílají Bitcoiny správcům, jako je BitGo, kteří spravují Bitcoiny a razí ekvivalentní množství WBTC v síti Ethereum. Když si uživatelé přejí vykoupit Bitcoiny, správce spálí odpovídající WBTC a vrátí Bitcoiny uživateli.

Výhodou tohoto modelu je jeho jednoduchost a vysoká rychlost transakcí, ale zároveň s sebou nese rizika důvěryhodnosti a potenciální bezpečnostní problémy kvůli centralizované správě.

Decentralizovaný pegging naproti tomu využívá distribuované sítě a kryptografické techniky ke správě převodů a tokenizace mezi řetězci Bitcoinu.

Například RenBTC se nespoléhá na jedinou instituci, ale využívá síť distribuovaných uzlů prostřednictvím protokolu Ren ke správě a ověřování uzamykání bitcoinů a ražení tokenů.

Protokol Ren využívá bezpečnou technologii MPC (multiparty computation), která rozděluje úschovu bitcoinů mezi více nezávislých uzlů a zajišťuje, že soukromé klíče nemá pod kontrolou žádný jednotlivý uzel.

Tento mechanismus výrazně snižuje rizika centralizace, zvyšuje bezpečnost a transparentnost systému, ačkoli procesy ražby a zpětného odkupu jsou obvykle složitější a časově náročnější kvůli vyšší technické složitosti.

3.2 Procesy mincování a vypalování

Procesy ražby a vypalování jsou základními operacemi tokenů Bitcoin-pegged, které představují převod mezi Bitcoinem a tokenem pegged.

  • Proces ražby: Ražba tokenů vázaných na Bitcoin obvykle zahrnuje uzamčení původního Bitcoinu na vícepodpisové adrese nebo inteligentní smlouvě a vygenerování ekvivalentního množství vázaných tokenů na cílovém blockchainu (např. Ethereum). V případě WBTC uživatelé posílají Bitcoiny na adresu správce spravovanou společností BitGo, a jakmile je transakce s Bitcoiny potvrzena, společnost BitGo vyrazí ekvivalentní množství WBTC na platformě Ethereum a odešle je na adresu Etherea uživatele.
  • Proces vypalování: Když si uživatelé přejí převést tokeny v bitcoinech zpět na bitcoiny, spustí se proces spalování. Uživatelé nejprve pošlou vázané tokeny (např. WBTC) příslušné inteligentní smlouvě ke spálení a zároveň požádají správce o zpětné vyplacení Bitcoinů. Jakmile je transakce vypálení potvrzena, správce uvolní původně zablokované Bitcoiny a odešle je na uživatelem zadanou bitcoinovou adresu.

V decentralizovaných modelech, jako je RenBTC, jsou procesy ražby a vypalování složitější a zahrnují konsensus a spolupráci mezi distribuovanými uzly sítě.

Poté, co uživatelé odešlou Bitcoin na adresu správce Ren Protocol, ověří transakci několik nezávislých uzlů a vyrazí RenBTC pomocí bezpečné výpočetní technologie více stran.

Proces spalování zahrnuje opačnou operaci, kdy se spálí RenBTC a několik uzlů se společně rozhodne uvolnit odpovídající Bitcoin.

3.3 Decentralizované modely úschovy a svěřenectví

Decentralizovaná úschova využívá distribuované sítě a kryptografické techniky k bezpečné správě bitcoinů bez přílišné závislosti na jedné instituci.

  • Mechanismus vícestranného podpisu: Například tBTC používá mechanismus podpisu více stranami (prahový podpis), který náhodně vybírá více signatářů, kteří společně spravují soukromé klíče Bitcoinu. Tito podepisující poskytují zástavu (např. ETH), aby zajistili legitimitu svých akcí. Pokud se podepisující osoby pokusí o nekalé operace, hrozí jim ekonomické ztráty. Tento mechanismus teoreticky nabízí vyšší bezpečnost a decentralizaci.
  • Bezpečný výpočet s více stranami (MPC): Protokol Ren využívá technologii MPC, která umožňuje více uzlům společně spravovat Bitcoin bez odhalení soukromého klíče. Tím je zajištěno, že i v případě kompromitace jednotlivých uzlů zůstane celková bezpečnost sítě nedotčena.

3.4 Komunikace mezi řetězci a provádění inteligentních smluv

Operace mezi řetězci v rámci tokenů Bitcoin se opírají o komunikační protokoly mezi řetězci a provádění inteligentních smluv.

Komunikační protokoly mezi řetězci přenášejí informace mezi sítí Bitcoin a cílovým blockchainem, zatímco inteligentní kontrakty automatizují ražbu, vypalování a další operace.

  • Komunikace napříč řetězci: Komunikační komponenty napříč řetězci, které se obvykle spoléhají na relé nebo pozorovatele, monitorují transakce v síti Bitcoin a předávají příslušné informace cílovému blockchainu. Například Darknodes protokolu Ren monitorují transakce Bitcoinu a vysílají informace do sítě Ethereum, čímž spouštějí operace inteligentních smluv.
  • Provádění chytrých smluv: Inteligentní smlouvy jsou automatizovaným jádrem tokenů vázaných na Bitcoin. Ať už se jedná o centralizovaný proces ražby WBTC nebo decentralizovanou ražbu RenBTC, inteligentní smlouvy hrají klíčovou roli. Tyto smlouvy zajišťují transparentnost a neměnnost každé operace ražby a vypalování, automaticky zpracovávají požadavky uživatelů, ověřují transakce a aktualizují data v řetězci.

4. Reprezentativní projekty a současný stav tokenů vázaných na bitcoin

4.1 Vznik a přijetí WBTC na trhu

V roce 2018 byl spuštěn projekt WBTC (Wrapped Bitcoin), který představuje významný milník ve vývoji tokenů vázaných na Bitcoin.

WBTC byl iniciován společnostmi BitGo, Kyber Network a Ren Protocol a stal se prvním tokenem ERC-20 na platformě Ethereum, který dosáhl vazby 1:1 na Bitcoin. WBTC se rychle stal nejoblíbenějším tokenem vázaným na Bitcoin díky své transparentnosti a vysokému přijetí na trhu, což umožnilo účast Bitcoinu v ekosystému Ethereum DeFi.

Podle internetových stránek WBTC dosáhla k dnešnímu dni celková nabídka WBTC 150 000 kusů v hodnotě přibližně 9 miliard USD. Z toho 40,6 % se používá k poskytování úvěrů, 32,6 % k držení a 11,3 % k interoperabilitě mezi řetězci.

4.2 Vzestup decentralizovaných modelů: RenBTC a tBTC

RenBTC a tBTC se objevily jako zástupci decentralizovaných tokenů vázaných na Bitcoin. RenBTC využívá distribuovanou síť Ren Protocol, kde uzly společně spravují Bitcoin, což zajišťuje vysokou míru decentralizace.

Tým Ren Protocol se zavázal k tomu, že transakce s aktivy napříč řetězci budou bezpečnější a spolehlivější a RenBTC se stane široce uznávaným decentralizovaným tokenem vázaným na Bitcoin.

tBTC naproti tomu využívá prahový podpisový mechanismus sítě Keep Network se zaměřením na zajištění bezpečnosti aktiv prostřednictvím decentralizovaného modelu. tBTC si klade za cíl poskytnout skutečně decentralizovanou alternativu k WBTC, přičemž všechny operace jsou automatizované a řízené inteligentními smlouvami.

4.3 Kontroverze kolem zapojení Justina Suna do WBTC

Nedávné oznámení Justina Suna, zakladatele společnosti Tron, že se připojí k projektu WBTC, vyvolalo v kryptoměnové komunitě pozdvižení. Sunova kontroverzní pověst, zejména pokud jde o jeho agresivní marketingové taktiky a obvinění z manipulace s trhem, vedla k obavám z možné centralizace a bezpečnostních rizik WBTC pod jeho vlivem.

Kritici tvrdí, že Sunovo zapojení by mohlo podkopat důvěryhodnost WBTC vzhledem k jeho historii kontroverzních akcí v kryptografickém prostoru. Na druhou stranu někteří vidí jeho vstup jako potenciální katalyzátor inovací a expanze v rámci ekosystému WBTC.

5. Obavy o bezpečnost a decentralizaci u tokenů vázaných na Bitcoin

5.1 Riziko úschovy

Tokeny vázané na bitcoin čelí riziku úschovy, zejména pokud se jedná o centralizované správce. Například WBTC spoléhá na BitGo jako na správce, což znamená, že bezpečnost Bitcoinů uzamčených v systému závisí na bezpečnostních opatřeních BitGo.

Pokud dojde ke kompromitaci soukromých klíčů BitGo, mohou uživatelé o své bitcoiny přijít. Decentralizované modely, jako je RenBTC, sice rozdělují úschovu mezi více uzlů, čímž snižují riziko selhání v jednom bodě, ale čelí jiným bezpečnostním výzvám, jako je potenciální tajná dohoda uzlů nebo zranitelnost kryptografických algoritmů.

5.2 Otázky decentralizace

Decentralizace je hlavním faktorem bezpečnosti tokenů vázaných na Bitcoin. Centralizované pegged tokeny sice nabízejí jednoduchost a vysokou rychlost transakcí, ale jsou spojeny s riziky centralizace, jako je závislost na správcích a potenciální manipulace.

Decentralizované modely jsou sice složitější a pomalejší, ale teoreticky nabízejí vyšší bezpečnost a decentralizaci. Dosažení skutečné decentralizace je však náročné, protože vyžaduje vyvážení potřeb bezpečnosti, efektivity a důvěry a řešení technických otázek a otázek správy.

5.3 Otázky správy a důvěry

Klíčovými problémy tokenů vázaných na bitcoin jsou otázky správy a důvěry. V centralizovaných modelech mají rozhodovací pravomoc správci, což představuje riziko tajné dohody nebo zneužití.

Cílem decentralizovaných modelů je dosáhnout transparentnosti a spravedlnosti prostřednictvím decentralizovaného řízení, ale čelí výzvám, jako je koordinace a motivace účastníků a zajištění účinných mechanismů řízení.

5.4 Potenciální útoky

Tokeny vázané na bitcoin také čelí potenciálním útokům, jako jsou útoky na dvojí utrácení, síťové útoky a zneužití zranitelností.

Pokud je například token spravován decentralizovanou sítí, může se útočník pokusit kompromitovat uzly sítě a manipulovat s aktivy nebo je ukrást.

Kromě toho by útočníci mohli zneužít zranitelnosti v chytrých smlouvách nebo protokolech mezi řetězci k získání neoprávněného přístupu k aktivům nebo k narušení systému.

6. Závěr a výhled

Tokeny vázané na Bitcoin hrají v ekosystému DeFi klíčovou roli, protože umožňují Bitcoinu podílet se na složitějších finančních aplikacích napříč různými blockchainy. Přestože tyto tokeny získaly značnou trakci a přijetí, čelí také výzvám souvisejícím s bezpečností, decentralizací a správou.

Kontroverze kolem zapojení Justina Suna do WBTC poukazuje na důležitost transparentnosti, důvěry a decentralizace v kryptografickém prostoru. S dalším vývojem odvětví bude nezbytné tyto obavy řešit a najít rovnováhu mezi inovacemi a bezpečností.

V budoucnu bude význam tokenů vázaných na Bitcoin pravděpodobně dále růst, protože ekosystém DeFi se rozšiřuje a interoperabilita mezi řetězci je stále důležitější. Vývoj robustnějších a decentralizovanějších modelů bude klíčem k zajištění dlouhodobého úspěchu a bezpečnosti těchto tokenů.