Prolomení mýtu o „čtyřletém cyklu“: klíč k vývoji kryptoměn
Nedávno jsem se na Crypto Twitteru (CT) podělil o několik myšlenek, které v komunitě vyvolaly intenzivní debatu. Nebyl jsem si jistý, zda kritici mé názory špatně pochopili, nebo zda jsem se trefil do vkusu zájmových skupin CT.
To neznamená, že na ČT občas nenajdete užitečné investiční rady. Je to neotřelá forma informačního přetížení, něco jako nekonečná telenovela, kde jsou dějové linie a padouši absurdní. Je to spíše centrum zábavy než seriózní prostor pro finanční vhled.
Tato zkušenost mě přiměla zamyslet se nad současným stavem kryptoměn. V určitém okamžiku jsem si uvědomil, že kryptografie je již mainstream. I když možná není mainstreamem, pokud jde o přijetí, rozhodně je součástí mainstreamové zábavy. Kolik lidí ve vašem okolí o kryptoměnách ještě neslyšelo? Dnes je krypto dokonce horkým tématem amerických prezidentských voleb. Jak by nemohla být mainstreamem?
Lidé rádi chodí „na ranní ptáče“ a namlouvají si, že brzký příchod zaručuje zisk. Účast se zdá být předpokladem úspěchu a ČT tuto víru posiluje jako falešný prorok. To je „alfa“, to je „alfa“… ČT se stala reality show, kde jsou žetony formou zábavy.
CT není pro odvětví ani dobrá, ani špatná; je jen odrazem mainstreamizace kryptografie. Od skromných počátků jako hnutí anarchokapitalismu až po vrchol idealismu nyní krypto prochází svou „TikTok-ifikací“, zabalenou pro spotřebitele způsobem, který si Satoshi pravděpodobně nikdy nepředstavoval.
Jak kdysi řekl jeden významný představitel ČT: „Je těžké rozlišit mezi příznaky bubliny a hlavního proudu.“ Problém s hlavním proudem spočívá v tom, že ztrácíte výhodu včasného vstupu na trh.
Mýtus čtyřletého cyklu
Kryptoměny přijaly vlastní verzi předurčeného kulturního mýtu. Ať už jste maximalista bitcoinu, věříte ETH nebo podporujete SOL, mnozí se hlásí k mýtu „čtyřletého cyklu“. Téměř každý věří, že krypto je předurčeno k růstu, přičemž každé čtyři roky se magicky objeví býčí trh, který nás dovede do země bohatství.
S růstem odvětví se však napodobování a recyklace stávají cennějšími než inovace. Kryptoměnový prostor se nyní drží čtyřletého cyklu a udržuje myšlenku, že být na začátku je výhoda. To se nakonec změní. Účast již nemusí stačit. Spokojenost nás dožene.
Nutnost je matkou vynálezů, ale bohužel se většina kapitálu v této oblasti zaměřuje na krátkodobé zisky (cenové pumpy), zatímco chytří zakladatelé vědí, jak hrát hru rizikového kapitálu. V posledních dvou letech nebyla ani poptávka, ani žádný spouštěč skutečných inovací.
Proto se kryptografický průmysl obrátil k makroekonomickým zásahům jako k záchrannému lanu, ať už jde o snížení sazeb nebo novou vládní administrativu. Doufáme v příliv kapitálu spíše z iniciativ shora dolů (jako jsou ETF) než z inovací zdola nahoru. Problémem je, že tato hra se nakonec zhroutí.
V současné době je pro rizikové fondy obtížné získávat nové finanční prostředky a odvětví rizikového kapitálu čelí kontrole kvůli klesajícím výnosům. V případě kryptoinvestic tomu není jinak, přičemž klíčový rozdíl spočívá v tom, že kryptoinvestoři LP zaznamenali výnosy kolem roku 2021. Tentokrát se to už opakovat nebude, protože fondy, které se ohánějí papírovými zisky, se rychle vymazávají.
Co je Spasitel?
Považovat finanční anomálie za jedinou cestu vpřed a doufat, že přijde větší blázen, který nás zachrání, ukazuje, jak hluboko jsme klesli. Problémem je, že většina lidí se už ani neobtěžuje to skrývat. Nikdy jsem nic podobného neviděl: všichni stojí na okraji býčího trhu a touží co nejrychleji prodat.
Pokud má toto odvětví překročit propast a stát se něčím skutečně novým, je třeba zničit představu „čtyřletého cyklu“ v kryptoměnách. Dokud tato představa přetrvává, zůstávají výchozí pobídky:
- Upřednostňování krátkodobého chování (pro stavebníky i investory)
- Utvrzování teorie většího hlupáka, kde lidé věří, že se současný cyklus nevyhnutelně zhroutí.
Díky snadno realizovatelným nápadům se kryptografie stává hrou s nulovým součtem. Zakladatelé a „komunity“ oslavují masivní kola financování bez jakéhokoli skutečného produktu a vyhlašují vítězství za pouhé získání peněz. Projekty jako X a Y sice zajistily financování, ale skrývají skutečnost, že nedochází k žádné skutečné technické inovaci, jakou jsme viděli v předchozích cyklech (např. DeFi).
V co vlastně věříme, kromě toho, že bláhově doufáme, že přijde někdo jiný, kdo to převezme? Věříme ČT? Je to jen zesilovač emocí. Věříme v alfu, nebo jen věříme sebeklamným vyprávěním?
Co nám zbývá?
Zbývá nám jen vyprávění. Nutíme se věřit příběhům, kterým ve skutečnosti nevěříme, a doufáme, že ostatní budou věřit. Ale bez příběhu nemůže být žádný býčí trh, žádné přijetí! Ano, ale narativy fungují nejlépe jen tehdy, když se s nimi jako s narativy nezachází.
Pravdivé příběhy se na Twitteru nevyrábějí. Vznikají díky inovacím, které v lidech vzbuzují nadšení, jež se pak mění v arogantní pýchu. To vytváří zápal a zápal musí mít základ. My takový základ nemáme, chceme jen šířit prázdná vyprávění a pomocí memů a Twitteru je proměnit ve skutečnost.
Sám jsem tuto chybu udělal – zakrývat nedostatky produktu tím, že budu z plných plic křičet „kultura!“, není správný přístup. Jediná kultura, kterou jsme si vypěstovali, je kultura prázdných narativů a toxického komunitního chování, která je tak silná, jak silný je cenový výkon.
Ale možná bychom neměli podceňovat předvídatelnost hlouposti. Koneckonců, neochránila nás hloupost vždycky před vyhynutím? Nebo se snad někde v pozadí tiše chystá zásadní inovace?
Neznám odpovědi. Mám podezření, že pokud trh nedosáhne nových výšin, vstoupíme na neprobádané území – v krátkodobém až střednědobém horizontu bolestivé, ale v konečném důsledku pro kryptoinovace přínosné.