Daňový ráj: Švýcarské zdanění kryptoměn a regulační rámec

Švýcarské zdanění kryptoměn a regulační rámec

1. Úvod

Švýcarsko, oficiálně známé jako Švýcarská konfederace, je federativní republika ve střední Evropě. Je jednou z nejbohatších zemí na světě, uznávanou pro svou vysoce rozvinutou a rozmanitou ekonomiku, která zahrnuje odvětví, jako je finančnictví, farmacie, přesné strojírenství a cestovní ruch.

Švýcarsko je díky své dlouhodobé politické neutralitě oblíbeným místem mnoha mezinárodních organizací, což dále zvyšuje jeho globální vliv.

Švýcarsko se stalo známým „daňovým rájem“, a to zejména díky svým přísným zákonům o ochraně bankovního soukromí a příznivé hospodářské politice. Kromě toho tato země přijala rozvoj digitálních aktiv a poskytuje přátelské a regulované prostředí pro kryptoměny.

Díky legislativnímu rámci, který drží krok s technologickým pokrokem, nabízí Švýcarsko kryptoměnám rovnocenné postavení vedle tradičních finančních aktiv Podle zprávy z roku 2020 vzniklo ve Švýcarsku přibližně 900 blockchainových společností, které zaměstnávají přibližně 4 700 lidí. To poukazuje na progresivní postoj země k digitálním aktivům, který dále přitahuje globální kapitál do jejího rozvíjejícího se kryptografického průmyslu.

Tento článek se zabývá švýcarským systémem zdanění a regulace kryptoměn a zkoumá klasifikaci digitálních aktiv, daňové politiky a nejnovější vývoj v oblasti regulace. Poskytuje také prognózu budoucího vývoje, která investorům pomůže orientovat se v tomto vyvíjejícím se prostředí.

2. Švýcarská klasifikace kryptoměn

2.1 Kategorizace kryptoměn

V únoru 2018 vydal švýcarský Úřad pro dohled nad finančním trhem (FINMA) pokyny k prvotním nabídkám mincí (ICO), v němž rozděluje kryptoměny do tří hlavních typů: Platební žetony, Užitkové žetony a Tokeny aktiv.

  • Platební žetony: Do této kategorie patří kryptoměny jako Bitcoin (BTC) a Ethereum (ETH). Tyto tokeny slouží jako prostředek směny za zboží a služby nebo k převodům hodnot, podobně jako digitální hotovost. Důležité je, že nejsou klasifikovány jako cenné papíry.
  • Užitkové žetony: Poskytují digitální přístup k aplikaci nebo službě založené na blockchainu, například k poukázkám nebo vstupenkám na koncert. V závislosti na jejich účelu mohou, ale nemusí být považovány za cenné papíry.
  • Tokeny aktiv: Představují nároky na budoucí zisky, dividendy nebo reálná aktiva, jako jsou akcie nebo dluhopisy. Jsou považovány za cenné papíry, podobné finančním nástrojům.

2.2 Regulační klasifikace

FINMA klasifikuje kryptoměny na základě jejich funkce. Platební tokeny jsou považovány za „necenné papíry“, zatímco tokeny aktiv jsou klasifikovány jako cenné papíry. Utility tokeny mohou, ale nemusí spadat do kategorie cenných papírů v závislosti na jejich využití.

Rozpoznávají se také hybridní tokeny, které kombinují vlastnosti více typů. Daňový režim a právní rámec se pro jednotlivé typy tokenů odpovídajícím způsobem liší.

3. Přehled švýcarského daňového systému

3.1 Švýcarská daňová struktura

Švýcarsko má jedno z nejnižších daňových zatížení v Evropě. Jeho daňový systém funguje na třech úrovních: federální, kantonální (státní) a obecní, přičemž každá úroveň má odlišnou pravomoc vybírat daně. Právnické a fyzické osoby podléhají daním na všech třech úrovních.

3.2 Daň z příjmů

  • Daň z příjmu právnických osob: Federální vláda uvaluje na korporace 8,5% daň ze zisku. Kantonální a obecní daně se liší, ale v kombinaci s federálními daněmi se sazba daně z příjmů právnických osob pohybuje mezi 11,9 % a 21,6 %.
  • Daň z příjmu fyzických osob: Švýcarským rezidentům se zdaňují celosvětové příjmy s výjimkou příjmů ze zahraničních podniků a nemovitostí. Uplatňují se progresivní daňové sazby, přičemž federální daň dosahuje nejvyšší úrovně 11,5 %. Kantonální daně mohou zvýšit kombinovanou daňovou sazbu na 10,33 % až 27,09 %.

3.3 Daň z kapitálu

Daň z kapitálu se vybírá na kantonální a obecní úrovni na základě čistého vlastního kapitálu společnosti. Sazby se liší, ale pohybují se od 0,0010 % do 0,51 % v závislosti na daňovém statusu společnosti.

3.4 Daň z majetku fyzických osob

Švýcarské kantony vybírají daň z majetku z čistého majetku, včetně nemovitostí, cenných papírů a bankovních vkladů. Sazby se pohybují od 0,135 % do 0,870 % v závislosti na kantonu.

4. Zdanění kryptoměn ve Švýcarsku

4.1 Přehled zdanění kryptoměn

Švýcarský rámec pro zdanění kryptoměn je v souladu se stávajícími daňovými zákony. Federální daňová správa (FTA) poskytla podrobné pokyny ke způsobu zdanění různých kryptoaktivit, přičemž rozlišuje mezi platebními tokeny, tokeny aktiv a užitečnými tokeny.

4.2 Platební tokeny

Platební tokeny, jako je Bitcoin a Ethereum, jsou pro daňové účely považovány za cizí měny. Fyzické osoby držící platební tokeny musí platit daň z majetku, zatímco společnosti podléhají dani z kapitálových výnosů.

U činností, jako je těžba nebo sázení, se daň z příjmu uplatní, pokud jsou tyto operace považovány za příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Zdanění podléhají také příjmy z výsadků.

4.3 Tokeny aktiv

S žetony aktiv se zachází podobně jako s tradičními finančními aktivy a podléhají dani z majetku. Dividendy nebo zisky generované z tokenů aktiv se zdaňují jako příjem, přičemž pro dluhové tokeny, tokeny založené na smlouvě a tokeny podobné akciím platí odlišná pravidla.

4.4 Užitkové tokeny

Utility tokeny jsou zdaněny na základě své tržní hodnoty a platí na ně daň z majetku. Protože však utility tokeny negenerují výnosy pro své držitele, nemají žádný dopad na daň z příjmu.

4.5 Obchodování s tokeny

Obchodování s kryptoměnami se považuje za soukromou správu aktiv. Kapitálové zisky ze soukromých obchodů jsou osvobozeny od daně, ztráty však odečíst nelze.

Pokud je však obchodování považováno za profesionální činnost, platí daň z kapitálových výnosů.

5. Vývoj regulace ve švýcarském kryptografickém průmyslu

Švýcarsko zastává vůči kryptoměnám progresivní regulační postoj. Namísto zavádění samostatných zákonů upravilo stávající finanční zákony tak, aby vyhovovaly technologii blockchain a digitálním aktivům.

V roce 2017 zveřejnila agentura FINMA pokyny k ICO a v roce 2019 přijala švýcarská vláda zákon o technologii distribuované účetní knihy (DLT). Tato legislativa aktualizovala stávající právní rámce tak, aby vyhovovaly finančním službám souvisejícím s blockchainem, a zdůraznila „technologicky neutrální“ přístup.

V listopadu 2023 FINMA oznámila, že Švýcarsko zavede systém Rámec pro vykazování kryptoaktiv (CARF) do roku 2027 a připojí se tak k dalším zemím, jako jsou USA, Velká Británie a Německo. Cílem CARF, který vypracovala OECD, je zvýšit daňovou transparentnost úpravou automatické výměny informací o držbě kryptoměn a transakcích s nimi.

6. Závěr

Švýcarsko si díky svému prozíravému přístupu ke zdanění a regulaci kryptoměn upevnilo pověst globálního centra digitálních aktiv. Díky kategorizaci a regulaci kryptoměn v rámci stávajících právních rámců poskytuje Švýcarsko investorům jasnost a jistotu.

Do budoucna iniciativy, jako je CARF, dále zvýší transparentnost a dodržování předpisů v tomto odvětví. Pro investory, kteří hledají příznivé prostředí pro kryptoměnové podniky, zůstává Švýcarsko klíčovou destinací.