Bitcoin Forks: Inovace nebo narušení?

Od svého vzniku v roce 2009 prošel Bitcoin mnoha forky, které vedly k vytvoření nových kryptoměn a variant původního protokolu. V květnu 2024 bylo provedeno více než 100 forků, každý s různým stupněm přijetí a úspěchu.

Tyto forky vyvolaly v kryptoměnové komunitě intenzivní debatu, přičemž někteří je považují za katalyzátory inovací a jiní za hrozbu pro stabilitu sítě a základní hodnoty. Tento článek se zabývá důvody těchto forků, jejich úspěchy a tím, co znamenají pro budoucnost bitcoinu.

Hlavní forky bitcoinu a jejich dopad

Přes počáteční nesoudržnost v rámci vznikající komunity bitcoinů bylo dosaženo určitého pokroku na cestě k realizaci vize Satoshiho Nakamota. K prvnímu významnému rozkolu však došlo v roce 2014 s Bitcoin XT, který sice komunitu rozdělil, ale nabídl cenné lekce v oblasti řízení.

Důvodem tohoto rozvětvení byla touha vývojářů zvýšit velikost bloku z 1 MB na 8 MB, což vedlo k vytvoření Bitcoin Classic (nyní již neexistujícího) a Bitcoin Unlimited, který zvolil opačný přístup a zavedl obrovskou velikost bloku 16 MB.

V průběhu let se objevilo několik významných rozvětvení, včetně:

• Bitcoin Cash (BCH): Bitcoin Cash vznikl 1. srpna 2017, aby řešil problémy se škálovatelností Bitcoinu, zejména pomalé časy transakcí a vysoké poplatky vyplývající z omezení velikosti bloku na 1 MB. Zastánci jako Roger Ver tvrdili, že větší velikost bloku umožní více transakcí na blok, což sníží poplatky a zrychlí dobu zpracování. BCH se rychle prosadil, přijaly ho různé burzy a obchodníci a zaznamenal počáteční prudký nárůst hodnoty. Postupem času se dále vyvíjela a zaměřovala se na funkčnost a škálovatelnost, přičemž čelila konkurenci ostatních kryptoměn.
• Bitcoin SV (BSV): Bitcoin SV, který byl spuštěn 15. listopadu 2018, vznikl na základě sporného rozkolu v komunitě Bitcoin Cash ohledně velikosti bloků a budoucího směřování. BSV vedená Craigem Wrightem a Calvinem Ayrem měla za cíl obnovit to, co považovali za Nakamotovu původní vizi Bitcoinu, a to výrazným zvýšením limitu velikosti bloku, nejprve na 128 MB a později na 2 GB. To sice umožnilo větší objemy transakcí, ale zároveň to vyvolalo obavy z centralizace kvůli zvýšeným nárokům na zdroje pro provoz plných uzlů.
• Bitcoin Gold (BTG): Bitcoin Gold byl založen 24. října 2017 a snažil se decentralizovat těžbu bitcoinů tím, že změnil těžební algoritmus z SHA-256 na Equihash, čímž se stal odolným vůči ASIC těžbě. Cílem této změny bylo demokratizovat těžbu tím, že umožní více jednotlivcům používat standardní grafické procesory. Ačkoli byl BTG zpočátku populární, čelil bezpečnostním problémům, včetně významného 51% útoku v roce 2018.

Motivace forků bitcoinu

Za vznikem forků bitcoinu stojí kombinace ideologických, technických a ekonomických motivací. Jedním z hlavních katalyzátorů je potřeba řešit problémy se škálovatelností, protože popularita bitcoinu roste, což vede k prodlužování doby potvrzení a zvyšování poplatků.

Forky mohou také zavádět technická vylepšení nebo nové funkce, například změny v mechanismu konsensu nebo vylepšené funkce ochrany soukromí. V některých případech hrají roli i osobní motivace, například boj o moc nebo finanční pobídky.

Například cena Bitcoinu Cash, který se oddělil od Bitcoinu v srpnu 2017, se v prosinci téhož roku vyšplhala na přibližně 4355 dolarů a v následujících letech se ustálila mezi 200 a 500 dolary.

Dopad velkých forků na Bitcoin

Kromě přímé hrozby, kterou představují pro Bitcoin, mají velké forky hmatatelné i nehmatatelné dopady na širší komunitu kryptoměn. Ačkoli se žádný z těchto forků neukázal jako legitimní řešení problémů s peněžními toky, jejich vliv přetrvává.

• Volatilita trhu: Vidlice často vedou ke zvýšené volatilitě trhu. Například fork Bitcoinu Cash v srpnu 2017 způsobil výrazné cenové výkyvy, kdy cena Bitcoinu klesla z přibližně 2 800 USD na 2 700 USD, zatímco BCH se začal obchodovat za přibližně 555 USD. Podobně výraznou volatilitu zažil i Bitcoin SV, který v lednu 2020 dosáhl nejvyšší hodnoty přibližně 441,20 USD a poté do června 2024 klesl na přibližně 63 USD.
• Diskuse o škálovatelnosti: Forky vyvolaly významné diskuse a vývoj ohledně škálovatelnosti bitcoinu. Původní omezení, jako je velikost bloku 1 MB a desetiminutová doba vytvoření bloku, bránila propustnosti transakcí, což vedlo k vytvoření Bitcoinu Cash a jeho zvětšené velikosti bloku. Tento důraz na škálovatelnost podnítil vznik různých projektů, jako je Lightning Network, jehož cílem je usnadnit rychlejší a levnější transakce prostřednictvím platebních kanálů mimo řetězec.
• Obavy o bezpečnost: Některé widle přinesly bezpečnostní chyby. Například nižší hash rate a zájem o Bitcoin SV jej učinily náchylnějším k 51% útokům, při nichž by mohli zlomyslní aktéři získat kontrolu nad těžební kapacitou sítě. Tyto obavy vyvolaly otázky ohledně dlouhodobé životaschopnosti a bezpečnosti některých forků.

Závěr

Jak trh s kryptoměnami dozrává a stále více se prolíná s tradičními finančními systémy, dopad forků bitcoinu na širší ekonomiku je významný. Úspěch či neúspěch těchto forků má vliv nejen na jednotlivé investory a podniky, ale může ovlivnit i stabilitu a bezpečnost globální finanční infrastruktury.

Budoucnost bitcoinu a jeho forků bude nakonec záviset na schopnosti komunity najít společnou řeč a pracovat na společné vizi decentralizovaného, inkluzivního a odolného finančního systému.